Časová hodnota peněz představuje ekonomický termín, který říká, že dnes mají peníze jinou hodnotu, než bude mít stejná suma v nominální hodnotě za rok, za dva či za tři roky. Pro výpočet se používá úrok, kterým je potřeba danou hodnotu vynásobit/vydělit, abychom dostali skutečnou hodnotu daných peněz v čase. Musíme si totiž uvědomit, že díky inflaci a dalším vlivům peníze ztrácejí svou hodnotu. Za sto korunu si dnes koupím něco, ale za rok si za tu samou stokorunu koupím výrazně méně. A to představuje časová hodnota peněz.

Spojení termínů

Časová hodnota peněz je úzce spojena s inflací. Právě míra inflace totiž určuje, kolik ze své hodnoty ztratí daná měna za daný rok. U nás je snaha stabilně držet míru inflace okolo 2%, takže ročně ztratí stokoruna zhruba 2 korun. Je to logické, protože všechny výrobky ve spotřebitelském koši, které průměrná domácnost za rok kupuje, zdraží o 2%. Právě hodnota spotřebitelského koše totiž koresponduje s mírou inflace a udává, kolik ztrácí ročně vaše nominální hodnota peněz ze své hodnoty.

Použití časové hodnoty peněz

Použití časové hodnoty peněz je velice široké a prakticky každý z nás se s tím už setkal. Časovou hodnotu peněz totiž vyjadřuje úrok. Jakýkoliv úrok – na půjčce, na spořicím účtu i kdekoliv jinde. Úrok je ukazatel, který nám dává nebo po nás chce druhá strana kvůli tomu, že nominální hodnota peněz zůstane stejná, ale reálně dojde k poklesu. Inflace totiž neustále ukrajuje z hodnoty peněz, a pokud by nedocházelo k nominálnímu navyšování pomocí úroků, půjčili byste si nějakou sumu peněz, ale vrátili ve skutečnosti peníze, za které by bylo možné koupit výrazně méně produktů a věcí.

Díky úroku ale dané peníze neztratí svou hodnotu a ten, komu je budete například vracet, si za ně třeba za 20 let koupí to samé, jako vy dnes. Je to princip tržního hospodaření a úrok je jeho hlavní hybnou silou. Použití časové hodnoty peněz tak najde uplatnění nejenom u těchto peněžních operací, ale i ekonomice podniku, kdy se pomocí čisté současné hodnoty poměřují investice firmy pro nadcházející období. Zohlední se aktuální náklad investice a diskontované peněžní příjmy v jednotlivých letech. Pokud je příjem očištěný o „inflaci“ větší než náklady, vyplatí se do daného investičního projektu jít. Jinak rozhodně ne.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>