Ekonomická teorie i praxe zná celou řadu různých likvidit a také pojem likvidnost. V praxi se často zaměňují, ale každý znamená naprosto něco jiného.

Likvidita představuje schopnost určitého aktiva (majetku, pohledávek, zásob, … ) přeměnit se v peníze. Čím lepší má dané aktivum likviditu, tím lépe a rychleji lze měnit za peníze. Pro firmu pak likvidita znamená schopnost dostát svým závazkům prostřednictvím úhrady v peněžních prostředcích. A s tím také souvisí pojem běžná likvidita.

Ukazatel běžné likvidity

Běžná likvidita, anglicky Current Ratio, představuje podíl krátkodobých závazků na oběžných aktivech. Tento ukazatel vám přesně řekne, kolikrát je ekonomický subjekt schopen uspokojit pohledávky svých věřitelů v tom případě, kdy by přeměnil všechna svá oběžná aktiva (tedy krátkodobý majetek) v peněžní prostředky.

Oběžná aktiva mají tu výhodu, že by měla jít v relativně krátkém časovém horizontu přeměnit na peníze.

Tento ukazatel nám udá bezrozměrné číslo, se kterým je potřeba dále pracovat. Běžná likvidita je totiž poměrový ukazatel, který slouží jako součást finanční analýzy podniku k hodnocení jeho finanční situace, plánování a forecastování.

Využití ukazatele běžné likvidity

Ukazatel běžné likvidity by se podle řady autorů měl pohybovat mezi 1,8 až 2,6. Jelikož jde o bezrozměrnou veličinu, udávají se pouze bezrozměrná čísla. U průmyslových podniků je někdy umožněno i číslo 1,5 jako akceptovatelná míra. Je to totiž velice individuální.

Běžná likvidita je totiž první, nejobecnější ukazatel likvidity, který obecně říká, jak na tom podnik je v poměru svého oběžného majetku ke krátkodobým závazkům. Neříká nic o složení tohoto poměru a ani o tom, jestli je toto číslo reálné nebo založené na nějaké zásadní chybě.

Problematická hodnoty běžné likvidity

Běžná likvidita by se ale neměla dostat někam pod hodnotu 1. Znamenalo by to totiž, že společnost nemá dostatek oběžných aktiv na to, aby pokryla své krátkodobé závazky, které bude muset v krátkém horizontu hradit.

Znamená to pro společnost výrazný varovný signál, která říká, že je potřeba něco změnit. V tu chvíli totiž musí krátkodobé závazky hradit nějaké dlouhodobé zdroje financování případně dlouhodobý majetek. A to už se pak dostáváme do oblasti prodeje majetku a podobně. To určitě není cílem zdravého podnikání.

Fakticky je ale běžná likvidita pouze bezrozměrné číslo, které říká informaci o tom, jak je na tom poměr oběžných aktiv a krátkodobých závazků. O skutečné situaci firmy může a nemusí říkat vůbec nic. Skutečně je potřeba na o běžnou likviditu nahlížet z pohledu druhu podniku, sektoru podnikání, vývojového cyklu podniku i výrobku a podobně. Teprve ve spojení s těmito informacemi může běžná likvidita poskytnout skutečně užitečné informace, které mají pro vedení firmy hodnotu.

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>